Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pražská šestihlavá saň vychrlila do světa další nahrávku, kterou se zařadila do první řady prořídlé domácí deathcoreové ligy. Ačkoliv spolubojovníků z dob největší slávy žánru moc nezůstalo, SUFFOCATE WITH YOUR FAME si oproti minulosti stále zvyšují kvalitativní laťku. „ITEM(S)“ je jednoznačně to nejlepší, co se kapele za ta léta existence podařilo nahrát. Ačkoliv je nahrávka po řemeslné stránce výtečně zvládnutá, stále se na ní klukům nepodařilo najít recept na to, jak udělat deathcoreovou skladbu se silnými momenty. Nečekejte proto žádné hymny, jež vás posadí na zadek, ale spíše jen poctivě odvedenou dělnickou práci od kapely, která ví, co dělá.
Vymizela bezduchá těžkotonážnost, která dříve v kapele fungovala jako koule na noze odsouzeného, a přibylo prvků, které celek osvěžují. Hlavní válce současného stroje jsou samozřejmě krmeny breakdowny, ale ty už rozhodně netvoří jediné palivo, na které SUFFOCATE WITH YOUR FAME jezdí. Konečně se podařilo rozumným způsobem pracovat i s potenciálem tří kytar tak, aby si vzájemně nelezly do zelí, i když situace, kdy dvě kytary zbytečně unisono zahušťují prostor, tu jsou také a nutno dodat, že málo jich není. Skvěle se prosazuje vokál, který je i přes hrubší posazení velmi dobře srozumitelný. Celé kolekci velmi pomáhá krátká stopáž i zvuk, pod kterým je podepsaný Tomáš Raclavský. Sečteno a podtrženo: v rámci svého sub-žánru (podobně jako u nedávných SKYWALKER) zřejmě to nejlepší, co na domácí scéně v roce 2014 vzniklo.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!